Prví zmínky o plavbě dřeva na karpatských řekách se nacházejí ve starověkých písemných pramenech. Dřevo se ve středověku dopravovalo moláry (jednotlivé klády) a na vorech. Vor byl pohodlným prostředkem k přepravě zboží stálé poptávky na velké vzdálenosti, většinou soli.

Plavení dřeva vodními cestami se v 19. století stalo jedním z nejčastějších zaměstnání v ukrajinských Karpatech.

Kmeny stromů pokácených a zbavených větví se vázali do vorů, které se zase jeden po druhém spojovaly dlouhým provazem. Vznikl tak jeden vor  -  bokor. Takový vor vedli bokorashi  -  extrémně odvážní a silní vůdci. Na voru bylo 3-5 lidí, někdy i více, podle velikosti raftu, náročnosti a délky trasy. Na vorech byla zřízena speciální plošina, kde se zapálil oheň a postavila se malá chatka. Vorař stál na přídi a řídil speciálními vesly, aby se vyhnul mělčinám a velkým balvanům v.  Práce vyžadovala neobvyklou vynalézavost a zručnost, byla obtížná a nebezpečná, protože vory pluly po řece velmi rychle. Hrozilo také mnoho nebezpečí v podobě ostrých zatáček a nástrah. Studená voda řeky Terebly se stala posledním útočištěm mnoha vorařů.

Až do poloviny 20. století byly lesy Karpat splavovány pomocí rychlých horských řek.

Řeka Terebla, v jejímž údolí se nachází obec Koločava, teče vysoko a pro místní voraře byla velmi výhodnou dopravní tepnou. Pomocné hráze se nacházely ve vesnicích Kolochava - Sukhari a Bradoltsi.

V roce 1951 byla na řece Terebla zahájena stavba přehrady.  Vytvoření nádrže pomohlo Zakarpatcům s elektřinou, ale místní voraři přišli o práci: po vybudování přehrady a obrovské betonové hráze už nebylo možné splavovat dřevo. Obtížné a nebezpečné povolání se stalo minulostí.

Dřevo se začalo vyvážet úzkokolejkou. Na březích Terebly, v severní části Koločavy, od pramene Borkut po Kvasovec, se lokomotiva pohybovala po úzkých kolejích.

Tato historie v Koločavě ožívá. V muzeu vorařství navštívíte skutečnou dřevorubeckou chatu, seznámíte se s autentickými nástroji dřevorubců.

Na jaře a na podzim jsou v tuto dobu vody řeky Koločavky rozvodněné.

Také zde můžete vidět unikátní dokument o nebezpečné práci vorařů.

 Informace:

Muzeum je otevřeno každý den, vč. víkendů od 8:00 do 18:00.

Prohlídku je nutné dojednat v kanceláři skanzenu „Stará vesnice“

Pro návštěvu muzea vorařství je třeba naplánovat alespoň jednu hodinu času.

 www.transkarpatia.cz